Co je Interrail?

Interrail je jízdenka, která platí prakticky v celé Evropě - nejen v Evropské unii, ale i v Británii a Irsku, Norsku, Švýcarsku nebo Turecku. Koupíte si ji v e-shopu a můžete ji aktivovat kdykoliv během následujícího roku. Interrail hodně zjednodušuje cestování po Evropě, takže ho používám na většinu výletů.

Interrail se prodává v různých časových variantách, od čtyř dní v rámci jednoho měsíce po tři celé měsice. Nejoblíbenější varianta na pět dní v rámci měsíce stojí dospělého 318 euro, tedy něco přes 8 tisíc korun. Do 28 let máte slevu 25 procent, pokud chcete jezdit první třídou, zhruba čtvrtinu si zase připlatíte. Dobré je koupit Interrail během některé z častých akcí, kdy je levnější i o 20 procent - pravidelně bývají na jaře a na konci roku, občas i jindy.

Svou cestu s Interrailem si spravujete v mobilní aplikaci, kde jízdenku aktivujete na vybrané období a vkládate vlaky, kterými chcete jet. V ideálním světě by s Interrailem stačilo v aplikaci vybrat libovolný vlak, naskočit a bez dalších starostí jet. Reálně je to ale složitější: pokud chcete ve většině západoevropských zemí využít nejen pomalé regionální vlaky, ale i rychlovlaky, potřebujete na ně rezervace. Obvykle jdou koupit online, ale třeba v Norsku jen po telefonu - a ve Španělsku často jen na nádražní přepážce.

Vyplatí se to?

Možná nejdůležitější otázka. Interrail není úplně levná záležitost a může vás napadnout, jestli není lepší si prostě koupit lístky na jednotlivé vlaky. Z tohohle čistě rozpočtového pohledu samozřejmě záleží na tom, kam a jak daleko jedete.

Cestování vlaky v západní (a jižní, a severní) Evropě je samo o sobě dost drahá zábava. Pokud jste jeli do Berlína nebo Vídně, asi víte, o kolik oproti českým vlakům naskočí cena. Pro představu: taková hodinu a půl dlouhá cesta Paříž-Brusel rezervovaná na měsíc dopředu by vyšla na 90 euro. Pokud plánujete spíš dálkové cesty, chcete zkusit i rychlovlaky a láká vás spíš západ a sever než levné země jako Polsko nebo Chorvatsko, Interrail má smysl.

Velká výhoda Interrailu ale je, že vám dává svobodu. U běžných vlakových jízdenek narazíte v mnoha zemích na to, že fungují spíš jako letenky. Ceny různě skáčou a musíte je kupovat dlouho dopředu. Pokud konkrétní spoj nestihnete, jízdenka propadá. Pokud ale máte Interrail a ujede vám vlak, přinejhorším vám propadne rezervace a koupíte za pár euro jinou, a pokud se v půlce výletu rozhodnete jet úplně jinam, nic vám v tom nebrání. I kdybych s Interrailem ve výsledku moc neušetřil, tohle považuju za jeho hlavní přednost.

Jak s Interrailem v jednotlivých zemích?

Hlavním úskalím Interrailu je nutnost dokupovat v některých zemích povinné místenky na dálkové vlaky. S tím, jestli místenky potřebujete nebo ne, vám při zadávání jednotlivých spojů poradí interrailová aplikace, ale obecný přehled vám dá představu, s čím počítat.

Obecně jdou země rozdělit na ty, kde místenky obvykle nemusíte řešit, a kde se s nimi skoro stoprocentně setkáte. Můžete je většinou koupit přímo na webu Interrailu - k ceně rezervace si připlatíte dvě eura, jinou možnost ale často nemáte, protože ji jinak nepořídite. I tady ale existují výjimky.

Podrobný přehled, jak to s místenkami v jednotlivých zemích vypadá, najdete na skvělém webu The Man in Seat 61. Tady aspoň stručně:

Kde místenky nepotřebujete?

Hlavně v Německu a Rakousku, Británii a Irsku, Švýcarsku, Nizozemsku nebo Dánsku. Pár výjimek se najde (třeba mezinárodní vlaky v období letních prázdnin), ale většinou stačí prostě nasednout a jet.

Kde musíte místenky řešit?

Vůbec nejvíc komplikací s místenkami zažijete u Francie. Rezervace potřebujete na všechny rychlovlaky: na vnitrostátní TGV stojí 10 euro, na zahraniční, třeba do Bruselu, 20 i víc. Místenky se dají pořídit online, interrailových bývá ale jen pár a často jsou rychle vyprodané. Pak vám nezbude než použít jízdenkový terminál přímo ve Francii, kde je možnost nákupu místenek dobře ukrytá.

Ve Španělsku jsou místenky povinné skoro ve všech vlacích, online jdou ale sehnat jen na některé. U zbytku vám nezbude než si vystát frontu na pokladně, na dálkové vlaky stojí 10 euro.

10 euro je obvyklá cena místenek i v Itálii. Můžete si je ale v klidu koupit online - dnes už i bez přirážky na webu Rail Europe.

Švédsko je na tom ještě líp. Místenky na rychlovlaky jsou sice taky povinné, jednak ale stojí o něco míň, kolem 7 euro, jednak si je můžete koupit přímo na webu švédských drah, čímž ušetříte za interrailovou přirážku. Platí to i pro vlaky mezi Švédskem a Dánskem i Norskem.

Pokud chcete místenky v Norsku (povinně třeba na oblíbený spoj z Osla do Bergenu) nebo Finsku (na noční vlak), nezbude vám než zavolat na zákaznickou linku nebo nakoupit na pokladně.

A místenky jsou povinné i snad ve všech spacích vlacích, i pokud chcete noc prosedět v běžném sedadle.

A co Česko?

Ve své domovské zemi můžete Interrail použít jen tři dny z platnosti, což při zadávání spojů hlídá aplikace. Oficiálně se mají využít na vyjetí ze země a na cestu zpátky, reálně během nich ale můžete jezdit jen po Česku, nijak se to nehlídá. I tak se ale vyplatí nechat si je na přeshraniční cesty, kde jinak platí dražší mezinárodní tarif.